Petr Andrle a kolektiv – Osady a samoty Zadních hor v historii a v obrazech

Do knihy o Zadních horách zařadili autoři obce Ostravici, Krásnou, Morávku, Staré Hamry, Bílou, Horní Bečvu, Čeladnou a mnohá místa z jejich okolí. Osou knihy je deset zajímavých příběhů lidí, spojených s historií tohoto regionu. Krásné přírodní snímky kontrastují s historickými pohlednicemi, příběhy z dávné historie se prolínají s příběhy z dob nedávných.

Kniha popisuje střed Moravskoslezských Beskyd. Ten je mimořádně cenným přírodním komplexem i se značným rekreačním významem pro obyvatele Ostravska. Severní, nejvyšší část území, zvaná též „Přední hory“, je tvořena horskými masivy Lysé hory (1323 m n. m.), Smrku a Kněhyně. Terén je zde tvořen odolnými vrstvami godulských pískovců, je silně členitý, s příkrými a táhlými horskými svahy. Jižní část, zvaná „Zadní hory“, se podstatně liší od severní části co do nadmořské výšky, konfigurace terénu a půdního podkladu. Všeobecně nižší nadmořská výška, bohatší konfigurace, mírnější svahy a flyšové podloží náchylné k zamokření a půdní erozi, to jsou hlavní znaky této jižní části. Takže „Přední hory“ – tvrdý terén a všechny hory nad 1 000 m n. m., „Zadní hory“ – měkký terén, výška hor nepřesahující 1 000 m n. m. Nejvyšším vrcholem je Trojačka (987 m n. m.)

(Z kapitoly „Co jsou Zadní a co Přední hory“ od Vladimíra Šiguta.)