Trochu opožděný, ale úžasný…

Ve velkém sále hotelu Visaláje v Zadních horách se v odpoledních hodinách 18. října tohoto roku odehrál křest dvou knih o Beskydech. Křtila se kniha OSADY A SAMOTY ZADNÍCH HOR V HISTORII A V OBRAZECH autorského kolektivu Petra Andrle a neméně zajímavá publikace Oldřicha Boháče OPUŠTĚNÉ ŠKOLY POD VRCHOLY LYSÉ HORY A TRAVNÉHO. Zatímco ona druhá kniha je zcela nová, ta první již svou premiéru měla v roce 2014. Proč tedy znovu?

Publikace OSADY A SAMOTY je již několik let zcela vyprodaná a stále je o ni zájem. Zřejmě se povedla. Proto se v nakladatelství MORAVSKÁ EXPEDICE® patřící Okrašlovacímu spolku Rozhledna v Čeladné rozhodli vydat druhé, poněkud rozšířené vydání. Přidali neuvěřitelných sto stran a ještě DVD s názvem Vánoční strom Svatému otci a Valašský vojvoda ve Vatikánu, ilustrující návštěvu Valachů u papeže v roce 1999.

Ti přivezli vánoční strom z Morávky do Vatikánu a v rámci vánočních svátků tehdy ozvučili Řím hudbou, zpěvy a tanci souboru Valašský vojvoda z Kozlovic. S nimi tam tehdy přijel i prezident Václav Havel a nejvyšší čeští církevní hodnostáři. Nahrávky na tomto DVD jsou sice dvacet let staré (doplněné aktuálním komentářem), avšak jsou nezapomenutelnou připomínkou úžasné události toho, jak Valaši překvapili Řím.

A tak se stalo něco, co se každé knize hned tak nestane. Byla křtěna v historicky krátké době podruhé. A protože je o Zadních horách, odehrál se její druhý křest skutečně v Zadních horách. Kam konečně i patří druhá křtěná zmíněná již kniha o opuštěných školách. 

Knihu již tradičně pokřtili za účasti autorů zástupci Lašského království. Lašský král Zdeňa Viluš I. (uprostřed) a Vrchní likérník Lašského království Libor Pastorek (zcela vpravo) a Pavel Beran (jeden za zakládajících členů Horské služby na Gruni – zcela vlevo). A křtilo se historickým nápojem-Lašským bylinným likérem a také likérem Lysá hora. Ta skutečná Lysá hora se ještě rýsovala za okny zaplněného společenského sálu hotelu Visalaje.

K poslechu zahráli účastníkům křtu členové skupiny LAM trio. Jde o známé swingové trio hrající hudbu třicátých a čtyřicátých let dvacátého století ve složení Ladislav von Kokesch, Aleš Nitra a Milan Holub.

Ovšem ani výborná hudba ani skvělé občerstvení a zářivě hřející sluníčko za okny nemohly nahradit jeden počáteční nedostatek. Knihy, které se měly křtít, byly z nejrůznějších technických důvodů vytištěny a dokončeny několik hodin před plánovanou hodinou křtu, avšak v době započetí jeho programu nebyly ještě na místě. Hosté se sice dobře bavili (protože se většinou všichni znali), ale po určité době se mezi nimi objevila lehká nervozita, ovlivněná také pátečními poměry ve veřejné dopravě mezi Opavou a Ostravou.

Nakonec přišla další „jobovka“ – auto přivážející knihy z bruntálské tiskárny mělo defekt. Takže dodání knih se dále ještě více zpozdilo a někteří hosté museli odejet. Mnozí kvůli dalším povinnostem, někteří také proto, že se jim nechtělo jet auty v nočních hodinách. Koneckonců křest se tentokrát organizoval spíše jako komorní, proto bylo pozvaných účastníků méně, než bývá při křtění těchto beskydských knih obvyklé.

Všichni ovšem ono zdržení brali s pochopením, a když knihy konečně dorazily, nadšeni byli především ti, kdož vydrželi čekat. Ostatní (a další zájemci) si obě knihy mohou zakoupit v Knihovně a v informačním centru v Čeladné na náměstí, dále pak v recepci a v galerii Beskydského rehabilitačního centra v Čeladné. Zájemci o ně si je mohou také objednat na e-mailové adrese Okrašlovacího spolku Rozhledna (ondrejnikrozhledna@seznam.cz).

Jak vidíte na přiloženém snímku skupinové fotografie účastníků křtu, všichni byli veselí a spokojení. Rádi jsme mezi námi přivítali starosty a starostky okolních obcí, zastupitele, členy spolku Přátelé Beskyd a také zástupce Nadace Landek. Fotografoval Josef Konečný. Hodně otázek směrem k autorům na křtu padalo také ve smyslu „a co dál?“ Oldřich Boháč se velice opatrně vyjadřoval k tomu, že by nebylo špatné vydat knížečku o historii lesnických hájenek. Rozhodně nebylo, ale byla to to vpravdě sisyfovská práce.

Petr Andrle je rovněž obezřetnější. „Pravdou je, že například knihy Cestami lesními od Lysé až po Radhošť či O lidech v Beskydech I jsou rozebrány, máme ale ještě skladem knihy Životodárné údolí a O lidech v Beskydech II a III. Takže bychom měli chvíli počkat, ale rýsuje se mi v mysli kniha s pracovním názvem Moravskoslezské Beskydy – krajina našich srdcí a vzpomínek. V té bychom měli splatit dluh, který stále ještě máme vůči stovkám našich úžasných krajanů a rodáků, o nichž málo víme.

Stále pak odkrýváme historii. Nedávno objevil například náš spolupracovník pan Jaromír Prokeš z Valašského Meziříčí další neznámé beskydské pohledy malíře Stanislava Lolka (podrobně o nich v O LIDECH BESKYDECH III), z nichž nás velice zaujal obraz Frýdlantské údolí (uvedený na konci tohoto textu). Velmi zajímavé exkurzy do historie dělá bývalý učitel z Bašky pan František Vaníček, máme řadu zajímavých podnětů z Čeladné a z okolí. Takže další beskydská kniha určitě,“ říká Petr Andrle.

„Zda bude na podzim roku příštího, nebo přespříštího, to nevím a nechci se zavazovat. Každopádně se musím vyznat a s úctou uklonit před lidmi beskydskými. Jejich práce a jejich historie jsou úžasnými fenomény. A ti právě si alespoň ještě jednu „beskydskou“ knihu určitě zaslouží. Zkusím to vymyslet. Myslím si totiž, že jsem po oněch několika „beskydských knihách“ dozrál k tomu, abych napsal tu nejlepší. Ale to musí přijít najednou. Ano, je to tam, ale klíč ke stavidlu? Ten má jen Bůh a Radegast. Půjčí nám ho?“