Během říjnové přednášky budeme vzpomínat i na válku

Okrašlovací spolek Rozhledna a BRC Čeladná zvou všechny své příznivce na desátou přednášku letošního cyklu Znamenití lékaři v českých zemích. Bude se konat ve čtvrtek 31. října 2019 od 18.30 hodin v salonku Apartmánového domu Lara v Čeladné.

Tentokrát se přednášející Petr Andrle bude věnovat těmto pěti skvělým lékařům: Jan Matěj Pěšina, Emanuel Purkyně, Josef Reinhold, Karel Rokytanský a Josef Schindler.

Josef Reinhold byl v roce 1908 ve Vídni promován doktorem filozofie. To mu ovšem nestačilo – dal se na studia medicínská a v témže městě po dalších čtyřech letech promoval jako lékař. Je celkem logické, když se vzdělaný filozof, lékař, milovník klasické hudby, malířství, znalec asi deseti jazyků, výborný matematik a také člověk začne zabývat neurologií a především psychiatrií.

Ve svých 28 letech nastoupil jako asistent v Priessnitzově sanatoriu v Gräfenbergu. Mezi klienty lázní byl mimořádně oblíben, byl velice snášenlivý. Bylo-li třeba, dokázal zpaměti, on, polský Žid, zarecitovat Seiferta či Goetha. Logicky ctil Chopina, ale také Smetanu a Vivaldiho.

Jenže posléze se v Německu a v celé Evropě začali ujímat moci nepřátelé těch, které měl rád. Možná se trochu naivně domníval, že se schová se svým židovstvím poblíž svého rodného města, v lázních Truskavec. Tam odešel v roce 1939, když předtím odmítl prestižní místo profesora psychiatrie ve Spojených státech.

V nedalekém Drohobyči nacisté vytvořili velké židovské ghetto, jehož obyvatele začali ke konci války likvidovat. Doktor Reinhold měl ve chvíli, kdy byl v zástupu vězňů vedených do nedalekého lesa k zastřelení (blížila se Rudá armáda), jakési zvláštní štěstí – ze skupiny vězňů si ho vyžádal velitel tábora s tím, že potřebuje lékaře. Do konce války pak žil doktor Reinhold v podzemní kobce budovy SS, kde se ukrývaly desítky vězňů, kteří chtěli přežít. Přežili, zatímco miliony Židů nikoliv.

Filozof, lékař, primář, přednosta, autor řady odborných, dodnes ceněných statí Josef Reinhold se po válce sice vrátil do jesenických lázní, avšak duševně a fyzicky znavené srdce z dob války druhé nevydrželo. Dne 3. listopadu 1947 dotlouklo naposledy. Muž, který vytvořil z původních Priessnitzových lázní světoznámé neurologické a psychiatrické pracoviště, je dnes bohužel nevzpomínán a zapomínán.